Džidai Matsuri: Když tisíciletá historie Kjóta ožívá v ulicích

22. 10. 2025
Obrázek generován pomocí AI

Každý podzim, konkrétně 22. října, se starobylé Kjóto promění v jeviště jednoho z nejvýznamnějších a vizuálně nejpůsobivějších japonských svátků – Džidai Macuri (時代祭), což v překladu znamená „Svátek věků“. Ačkoli by se mohlo zdát, že jde o prastarý rituál, opak je pravdou. Tento svátek je relativně moderní, ale jeho smysl a význam jsou hluboce zakořeněny v japonské historii a kultuře.

Na rozdíl od jiných slavných kjótských svátků, jako jsou Gion Macuri nebo Aoi Macuri, jejichž historie sahá více než tisíc let zpět, Džidai Macuri vznikl až v roce 1895. Jeho založení mělo silný symbolický a politický význam. V roce 1868, během reforem Meidži, bylo hlavní město Japonska přesunuto z Kjóta do Tokia. Pro Kjóto, které bylo po 1100 let sídlem císaře a kulturním srdcem země, to byla obrovská rána a ztráta prestiže.

Svátek Džidai Macuri byl založen u příležitosti 1100. výročí založení města (tehdy pod názvem Heian-kjó) císařem Kanmu v roce 794. Zároveň se slavilo dokončení svatyně Heian Džingú (平安神宮), která byla postavena na počest právě císaře Kanmu a posledního císaře sídlícího v Kjótu, císaře Kómeie. Cílem svátku bylo pozvednout morálku obyvatel a připomenout celému Japonsku, že i přes ztrátu politického statusu zůstává Kjóto navždy kulturním a historickým centrem národa.

Velkolepý průvod: Živoucí muzeum v pohybu

Hlavní a nejočekávanější částí svátku je obrovský historický průvod zvaný Džidai Gjórecu (時代行列). Tento dva kilometry dlouhý průvod, čítající přibližně 2000 účastníků v autentických kostýmech, je doslova cestou zpět v čase. Fascinujícím detailem je, že průvod je řazen chronologicky pozpátku. Začíná postavami z období Meidži (19. století) a postupně se vrací hlouběji do minulosti přes období Edo, Azuči-Momojama, Muromači, Kamakura až k nejstaršímu období Heian (8.–12. století).

Každá sekce průvodu představuje klíčové momenty, sociální vrstvy a slavné osobnosti dané éry. Pozornost věnovaná detailům je ohromující:

  • Samurajští válečníci: Sekce věnované válečnickým obdobím jsou divácky nejatraktivnější. Účastníci jsou oblečeni do pečlivě zrekonstruovaných zbrojí slavných vojevůdců, jako byli Oda Nobunaga nebo Tojotomi Hidejoši. Nechybí ani jejich družiny, praporečníci a pěší vojáci (ašigaru). Nejde jen o kostýmy, ale i o autentické zbraně, helmy a rodové znaky (mon).
  • Dvorní šlechta: V kontrastu k drsným válečníkům stojí elegantní postavy z období Heian. Ženy v komplexních, dvanáctivrstvých kimonech (džúni-hitoe) představují dvorní dámy, jako byla Murasaki Šikibu, autorka slavného Příběhu prince Gendžiho. Jejich vzezření a pomalá, důstojná chůze evokují atmosféru císařského dvora.
  • Řemesla a každodenní život: Svátek neoslavuje jen šlechtu a válečníky. V průvodu najdeme i zástupce prostých lidí, řemeslníků a obchodníků z různých období, což poskytuje komplexní obraz japonské společnosti v průběhu staletí.

Všechny kostýmy, rekvizity a nástroje jsou výsledkem pečlivého historického výzkumu a mistrovské práce kjótských řemeslníků, kteří se specializují na tradiční techniky barvení textilií, výrobu zbrojí či lakování. Průvod je tak nejen oslavou historie, ale i přehlídkou živého řemeslného dědictví Kjóta.

Více než jen přehlídka samurajů

Ačkoli jsou samurajové nejvýraznějším symbolem Džidai Macuri, svátek je ve své podstatě oslavou celé tapisérie japonské kultury. Ukazuje, že síla národa nespočívala jen v meči, ale také v umění, literatuře, duchovnu a každodenní píli jeho obyvatel.

Pro návštěvníky je Džidai Macuri nezapomenutelným zážitkem. Není to jen tichá muzejní expozice, ale dynamická, hlasitá a barevná událost, která umožňuje na vlastní oči spatřit, jak se japonská estetika a společnost vyvíjely v průběhu tisíciletí. Je to hrdá deklarace Kjóta, které světu vzkazuje: „Historie žije v našich ulicích.“

Duchovní rozměr

Ačkoliv je průvod vizuálním lákadlem, nesmíme zapomenout na jeho náboženský základ. Festival začíná brzy ráno rituály ve svatyni Heian. Kněží symbolicky přenesou duchy dvou císařů spojených s Kjótem – zakladatele císaře Kanmu a posledního císaře, který v Kjótu sídlil, císaře Kómei – do dvou zdobených přenosných svatyní (mikoshi). Tyto mikoshi jsou neseny v průvodu, aby císařové mohli symbolicky spatřit své město a jeho prosperitu.

Džidai Matsuri je tedy mnohem hlubší než jen přehlídka. Je to akt kolektivní paměti, oslava identity města a živoucí důkaz, že i po více než 1200 letech kráčí historie ulicemi Kjóta s hrdostí a elegancí.

(-rg-)

Obrázek: generován pomocí AI